Vše, co potřebujete vědět o VIN kódu

Myslíte si, že každé vozidlo spolehlivě odlišíte prostřednictvím písmen a číslic na tabulce registrační značky? Tu ale snadno ztratíte nebo vyměníte po prodeji vozu. Jeho historie by pak byla téměř nedohledatelná. Proto najdete v každém voze i v dokladech k němu dlouhatánský VIN kód.

Kdy se s VIN kódem setkáte?

Pokud jste výlučně uživatelem vozu a nikoliv jeho vlastník, možná jste o existenci VIN kódu neměli ani ponětí. Setkáte se s ním totiž obvykle pouze při úkonech, které více či méně souvisí s vlastnictvím auta. Nejčastěji při nákupu, prodeji a při servisu. Tento jedinečný soubor sedmnácti znaků nenajdete ve stejné kombinaci u žádných dvou aut na světě. Nakonec, písmena VIN ukrývají zkratku Vehicle identification number, tedy v překladu identifikační číslo vozidla. Právě například při změně vlastníka je třeba naprosto přesně vědět, o jaký konkrétní automobil se jedná.

VIN kód najdete umístěný přímo na autě. Většina výrobců jej umisťuje pod čelní sklo, na palubní desku nebo na podlahu u spolujezdce. Méně často ho najdete v motorovém prostoru. Přímo ve voze bývá i na typovém štítku. Ten najdete na sloupku dveří, v motorovém prostoru nebo v kufru. Kromě toho najdete VIN i v malém a velkém technickém průkazu, v servisní knížce, na zelené kartě nebo v pojistné smlouvě.

Díky propojeným databázím servisů a státní správy a například STK přináší použití VIN kódu jednu zásadní výhodu i kupujícím ojetých vozů. Jeho prostřednictvím lze dohledat kompletní historii auta, které chcete koupit. Snadno tak odhalíte, jestli nemá stočený tachometr nebo neprošlo nějakou nehodou. Stejně tak z něj lze vyčíst, jak často předchozí majitelé navštěvovali servis a jestli například nezanedbávali pravidelnou údržbu. K těmto údajům potřebujete pouze využít služeb společností, které mají přístup do výše uvedených databází. Jednou z nich je carVertical, jejíž služby najdete na webu carvertical.com/cz.

Historie VIN kódu

I když nám dnes použití sedmnáctimístné kombinace znaků přijde samozřejmé, do dnešního stavu se vyvíjela poměrně dlouho. V první polovině 20. století byl automobil natolik luxusním zbožím, že o nějakém jednotném značení nemělo smysl uvažovat. Předek dnešního VIN kódu se objevil poprvé ve Spojených státech amerických v roce 1954. Až do osmdesátých let ale neměl standardizovaný formát. Jednotliví výrobci jej tak uváděli různě. Od roku 1983 se řídí normou ISO 3779:1983. Tehdejší a dnešní VIN kódy ale nejsou zcela totožné. V průběhu let se měnil objem zde kódovaných informací a i ty se liší napříč jednotlivými výrobci a jejich modely. Zajímavostí pak je, že v USA si tuto normu dále upravili a VIN nese i další doplňující informace.

Co se lze z VIN kódu vyčíst?

Sedmnáctimístný VIN kód se v základu skládá ze tří různých segmentů. První tři znaky kódují výrobce daného vozu. Úplně první dva z nich určují stát, ze kterého pochází, a poslední z trojice patří konkrétnímu výrobci. Například písmena TJ, TK, TL, TO a TP kódují původ v České republice. Naše největší automobilka Škoda je pak určena první trojicí znaků ve formátu TMB.

Dalších šest znaků určuje takzvaný popisný kód vozidla. Označují se též jako VDS, tedy Vehicle Descriptor Section. Toto označení si určuje každá automobilka sama. Ve Spojených státech k tomu má o znak méně. Devátý znak tam totiž ukrývá tzv. kontrolní číslici. Ta pomůže odhalit překlep při přepisu přece jen dlouhého VIN kódu. Severoamerická vozidla prodávaná u nás ji samozřejmě ve svém kódu mají také.

Desátý až sedmnáctý znak jsou pak výrobním číslem konkrétního modelu. První dva z této sekvence často (a u amerických vozů vždy) kódují modelový rok a konkrétní továrnu, která vůz vyrobila.

VIN kód je zkrátka složitá věc, která ale spoustu záležitostí v dnešním světě plném aut ujasňuje a zjednodušuje.